Evident LogoOlympus Logo
洞见博客

Monumentální objev – XRF vrhá světlo na původ Stonehenge

作者  -
původ kamenů ze Stonehenge

Slunce praží. Hrubý provaz se vám zařezává do rukou. Před vámi stojí třicetitunový nahrubo otesaný kámen a vy ho musíte odtáhnout přes nerovný terén. Bez jakékoliv těžké techniky. Nemáte ani kola – kámen je usazen na dřevěných saních, které se s každým zatáhnutím boří do země.

Je to úmorná dřina, která vyvolává otázku: jak je to ještě daleko?

Zhruba před 4 500 lety přesunovali raní obyvatelé území, které dnes známe jako Anglii, 30tunové kameny z míst, kde je vytěžili, a přesouvali je na Salisburskou pláň, kde je vztyčili a vytvořili světoznámý monument, který známe jako Stonehenge.

Výzkumníci a archeologové po staletí spekulovali o tom, odkud tyto kameny pochází. Jediné, na čem se většina lidí shodla, bylo, že tyto kameny nepochází ze Salisburské pláně. Trvalo to stovky let, ale záhada jejich původu je nyní díky novému výzkumu a pokročilé technologii vyřešena.

Analýza architektury Stonehenge: Od šedomodrého pískovce po křemitý pískovec

Přestože studie vystopovaly menší kameny z blízkosti středu Stonehenge, které jsou z šedomodrého jílovitého pískovce z více než 200 km (124 mil) vzdáleného Preseli Hills v Pembrokeshire, původ největších kamenů zůstával zahalen tajemstvím.

Ale nový výzkum čtyř britských univerzit (Brighton, Bournemouth, Reading a UCL) a organizace English Heritage, která se o Stonehenge stará, odhaluje pravděpodobný zdroj. Výzkumný tým použil k určení místa nový geochemický přístup využívající technologii rentgenové fluorescence (XRF).

Výsledky ukazují, že velké kameny z křemičitého pískovce pocházejí z mnohem menší vzdálenosti – z oblasti West Woods v hrabství Wiltshire vzdálené pouhých 25 km (15 mil) severně od monumentu.

Čtěte dál a dozvíte se, jak došlo k tomuto monumentální objevu.

původ kamenů ze Stonehenge

Největší kameny ze Stonehenge jsou z křemičitého pískovce. Tyto obrovské kameny tvoří vnější prstenec monumentu. Menší kameny v blízkosti středu jsou z šedomodrého jílovitého pískovce. Foto: Andre Pattenden (English Heritage).

Hledání zdroje obrovských kamenů z křemičitého pískovce pomocí technologie XRF

Výzkumníci nejprve analyzovali 52 kamenů z křemičitého pískovce ze Stonehenge pomocí našich ručních XRF analyzátorů Olympus DELTA™.

Pro ty, kteří tyto přístroje neznají, se jedná o XRF analyzátory využívající nedestruktivní techniku zvanou rentgenová fluorescence k určení prvkového složení materiálu bez jeho poškození. Funguje to takto: když provádíte test, analyzátor vysílá rentgenové záření, které zasáhne vzorek a způsobí, že prvky ve vzorku začnou světélkovat, a toto světloprodukovat záření, které se vrací do rentgenového detektoru analyzátoru. Analyzátor poté změří energetické spektrum a na obrazovce zobrazí chemické výsledky. A to vše rámci vteřin.

Jako rychlé a přenosné přístroje umožňují XRF analyzátory archeologům analyzovat velké a těžké vzorky (jako kameny z křemičitého pískovce), aniž by bylo nutné je přesouvat do laboratoře. Díky tomu mohou výzkumníci získat okamžité výsledky laboratorní kvality v terénu.

Výsledky XRF, které byly publikovány v časopise Science Advances, ukazují, že všech 50 kamenů z křemičitého pískovce má podobnou geochemii. To znamená, že pocházejí z jednoho zdroje.

Ale odkud?

Ačkoliv badatelé dlouho věřili, že tyto kameny pochází z nedaleké oblasti Marlborough Downs, kde je největší koncentrace křemičitého pískovce ve Spojeném království, vědci potřebovali nějaký způsob, který by tento zdroj potvrdil a určil přesnější lokalitu. Oblast Marlborough Downs je koneckonců rozsáhlá, a kameny mohly být dodány také z jiných oblastí, kde se nachází křemičitý pískovec, např. hrabství Kent, Dorset a Oxfordshire.

Odpovědi se dočkali, když došlo k něčemu úplně neočekávanému – do Spojeného království se vrátila chybějící část Stonehenge.

Návrat staré relikvie – a začátek nového výzkumu

Jak se ale vlastně stalo to, že se část Stonehenge ztratila? Záhada vznikla v 50. letech 20. století.

V roce 1958 byly ve Stonehenge skončeny vrtací práce, které měly pomoci opět vztyčit pobořenou megalitickou stavbu tvořenou dvěma stojícími kameny s překladovým kamenem. V průběhu těchto prací odebrali pracovníci tři jeden metr (3 stopy) dlouhé vyvrtané válce, známé jako jádra, z jednoho kamene z křemičitého pískovce (Kámen 58), aby jej stabilizovali pomocí kovových prutů. Vědci věděli, že by analýzou těchto jader mohli zjistit původ kamenů, objevil se však jeden problém – všechna tři jádra zmizela.

Po 60 let o jádrech nikdo nic nevěděl.

V roce 2018 se to ale změnilo. Angličan Robert Phillips, jeden z restaurátorů podílející se na vrtacích pracích, vrátil před svými 90. narozeninami jedno z jader Spojenému království a umožnil tak výzkumníkům provést test na úplném, i když fragmentovaném vzorku jádra. Jádro dostal jako suvenýr z konzervačních prací. Nechal si ho nejprve ve své kanceláři ve Spojeném království a pak si jej odvezl domů na Floridu.

O rok později se do Salisburského muzea vrátila část druhého jádra. Takže dnes už zbývá nalézt jen část druhého a celé třetí jádro.

Vrtání ve Stonehenge

Vrtací práce ve Stonehenge v roce 1958. Jádra z křemičitého pískovce byla odebrána z Kamene 58, části megalitické stavby ve středu monumentu. Robert Phillips, který vrátil jedno z jader Spojenému království v roce 2018, je na fotografii vlevo. Foto: Robin Phillips.

XRF testování kamenů z křemičitého pískovce

Jádro odebrané z Kamene 58 v roce 1958 ležící na kameni ze Stonehenge. Foto: Juliet Brain (English Heritage).

Vyřešení záhady ze Stonehenge pomocí geochemického otisku

S návratem „Phillipsova jádra“ se mohli výzkumníci dát znovu do práce. Cílem bylo určit unikátní geochemii, nebo geochemický otisk, jádra kamene a najít shodu s geochemickým otiskem některého z křemičitých pískovců, které jsou rozmístěné po celé jižní Británii.

Protože jsou tyto kameny tvořeny především oxidem křemičitým, byl geochemický otisk tvořen zbývajícími prvky (stopovými prvky). Tyto stopové prvky se liší v závislosti na poloze výskytu křemičitého pískovce, takže nalezení shody by umožnilo určení přesného zdroje.

S povolením organizace English Heritage oddělili vědci z Univerzity v Brightonu nejprve tři malé vzorky z prostřední části Phillipsova jádra. Tyto vzorky byly otestovány pomocí dvou technologií, hmotnostní spektrometrií s indukčně vázanou plazmou (ICP-MS) a ICP-atomovou emisní spektrometrií (ICP-AES), aby vědci určili stopové prvky a vytvořili geochemický otisk Kamene 58.

Když byl otisk porovnán s ekvivalentními daty z ICP-MS a ICP-AES testů získanými ze vzorků křemičitých pískovců z 20 oblastí v jižní Anglii, byla objevena shoda s oblastí West Woods v jihovýchodní části oblasti Marlborough Downs.

Nový objev ve Stonehenge

David Nash (Univerzita v Brightonu) analyzuje jádro křemičitého pískovce odebrané z Kamene 58 ve Stonehenge. Foto: Sam Frost (English Heritage).

Analýza kamene z křemičitého pískovce pomocí rentgenové spektroskopie

Jake Ciborowski (Univerzita v Brightonu) analyzuje jádro křemičitého pískovce odebrané z Kamene 58 ve Stonehenge pomocí přenosného analyzátoru DELTA XRF. Foto: Sam Frost (English Heritage).

Záhady zůstávají

Tento objev poskytl další pohled na historický monument, ale vyvolal také další otázky:

  • Proč si raní obyvatelé zvolili oblast West Woods jako hlavní zdroj kamenů ze Stonehenge?
  • Kde byly tyto kameny ve West Woods vytěženy?
  • Proč byly dva z 52 kamenů pořízeny z jiného zdroje a odkud pocházejí?

Aby na ně archeologové získali odpověď, musí pokračovat ve výzkumu pomocí pokročilých technologií, jako je XRF.

Abyste se dozvěděli více o roli XRF analyzátorů Olympus v tomto zásadním objevu i jiných objevech, přečtete si další informace o výzkumném projektu a prozkoumejte možnosti použití analyzátoru Vanta, našeho nejnovějšího ručního XRF přístroje.

Související obsah

Laboratoř Artemis Testing Lab určuje pravost artefaktů pomocí XRF analýzy

Úspěch uhlíkové oceli – Jak technologie XRF pomohla identifikovat starověkou přilbu

Jak archeologové používají XRF k odhalení původu kamenných artefaktů


Kontaktujte nás
市场专员,分析仪器

Michelle has more than 9 years experience in marketing communications and works in Olympus' Analytical Instruments business to promote X-ray fluorescence and X-ray diffraction analyzers. She works with product, engineering, and applications groups for new product launches, to create webinars, and to write application notes.

九月 11, 2020
Sorry, this page is not available in your country
InSight Blog Sign-up
Sorry, this page is not available in your country
Let us know what you're looking for by filling out the form below.
Sorry, this page is not available in your country