Hustota vířivých proudů není v celé hloubce materiálu konstantní. Jejich hustota je největší na povrchu a s rostoucí hloubkou exponenciálně klesá (povrchové zhuštění proudu, tzv. „skin efekt“). K vysvětlení funkce penetrace při testování pomocí vířivých proudů se používá rovnice pro normální hloubku penetrace (uvedená napravo). Normální hloubka penetrace klesá s rostoucí frekvencí, vodivostí nebo permeabilitou. U materiálu, který je silný a homogenní, normální hloubka penetrace odpovídá hloubce, v níž hustota vířivých proudů činí 37 % hodnoty na povrchu materiálu. Aby bylo možné detekovat mělké vady v materiálu a zároveň měřit tloušťku tenkých plechů, používající se velmi vysoké frekvence. Podobně platí, že aby bylo možné detekovat vady pod povrchem a provádět testy vodivých, magnetických nebo silných materiálů, musí být použity nižší frekvence.
Kde:
d = normální hloubka penetrace (mm)
f = zkušební frekvence (Hz)
mr = relativní magnetická permeabilita (bezrozměrná veličina)
s = elektrická vodivost (% IACS)