8.2 DGS/AVG
DGS/AVG
DGS představuje postup pro určení velikosti, který dává do souvislosti signál odražený od reflektoru a signál odražený od plochého dna ve stejné hloubce nebo vzdálenosti. Tato metoda se označuje jako ekvivalentní velikost reflektoru (Equivalent Reflector Size, ERS). DGS je zkratkou z anglického výrazu pro vzdálenost/zesílení/velikost (Distance/Gain/Size) a označuje se také jako AVG podle německého Abstand Verstarkung Grosse. Tento postup obvykle zahrnuje manuální porovnávání amplitud odraženého signálu s vytištěnými křivkami, i když v současnosti používané digitální defektoskopy umějí vynést tyto křivky na základě kalibračního postupu a automaticky vypočtou hodnotu ERS ohraničeného maxima. Generované křivky jsou odvozeny od hodnoty rozptylu svazku daného snímače vypočtené podle vzorce na základě frekvence a průměru elementu pomocí jediného kalibračního bodu. Lze zohlednit útlum způsobený materiálem a odchylku ve vazbě mezi kalibračním blokem a zkušebním vzorkem. DGS je primárně matematickým postupem původně založeným na poměru vypočteného profilu svazku kruhové sondy a měřitelných vlastností materiálu vůči reflektorům s kruhovým průřezem. Tento postup byl později použit pro měnič se čtvercovým průřezem, a dokonce pro sondy se dvěma měniči, ačkoliv v tomto případě byl soubor křivek odvozen empiricky. Uživatel vždy musí určit, jakým způsobem se výsledné výpočty DGS vztahují k aktuálním vadám ve skutečných zkoušených dílech.
Příklad typického souboru DGS-křivek je uveden níže. Křivka umístěná nejvýše představuje relativní amplitudu signálu odraženého od reflektoru ve tvaru ploché desky uvedenou v decibelech, vynesenou pro různé vzdálenosti od snímače, zatímco křivky umístěné níže představují relativní amplitudu signálů odražených od reflektorů s kruhovým průřezem s postupně snižovanou velikostí s využitím stejné stupnice vzdáleností.
DGS-křivky implementované v digitálních defektoskopech používaných v současnosti jsou obvykle vyneseny podle referenční kalibrace provedené podle známého cíle, jakým je například koncového echa od reflektoru nebo otvor s plochým dnem v dané hloubce. Pomocí jednoho kalibračního bodu lze vynést úplný soubor křivek podle charakteristik sondy a materiálu. Namísto vynášení úplného souboru křivek přístroje obvykle zobrazují jednu křivku podle zvolené velikosti reflektoru (registrační úroveň), kterou lze upravit podle potřeb uživatele. V příkladu uvedeném níže horní křivka představuje vynesenou DGS-křivku pro 2milimetrový reflektor s kruhovým průřezem v hloubkách od 10 mm do 50 mm. Níže položená křivka je referenční, která byla vynesena pro hodnotu nižší o 6 dB. Na obrazovce vlevo červené ohraničení označuje odraz od otvoru o průměru 2 mm s plochým dnem v hloubce přibližně 20 mm. Protože tento reflektor vyhovuje zvolené registrační úrovni, maximum odpovídá křivce v dané hloubce. Na obrazovce napravo je označen jiný reflektor v hloubce přibližně 26 mm. Podle jeho výšky a hloubky vzhledem ke křivce přístroj vypočetl hodnotu ERS 1,5 mm.
 |  |
