Ultrazvukové defektoskopy mají velký počet volitelných parametrů, které se používají pro optimalizaci částí nastavení přístroje pro generátor impulzů a přijímač pro daný test.
Typ impulzu: U přenosných defektoskopů se běžně používají dva typy excitačních impulzů. Generátor jehlových impulzů generuje širokopásmový impulz s velmi krátkou dobou náběhu a exponenciálním průběhem návratu do původního stavu. Generátor pravoúhlých impulzů generuje pravoúhlou vlnu v jediné periodě, která je naladěna na střední frekvenci snímače. Generátory pravoúhlých impulzů nabízejí větší energetický výstup z daného snímače a jsou běžně dostupné.
Šířka impulzu nebo frekvence: Jak již bylo uvedeno výše, pravoúhlý impulz musí být naladěn na frekvenci snímače. (Jehlové impulzy jsou širokopásmové a nemusejí se ladit.)
Energie impulzu nebo napětí: Amplituda jehlových i pravoúhlých impulzů může být upravena tak, aby bylo možné získat optimální odezvu v rámci typických rozsahů od 100v do 400v nebo vyšší. Vyšší napětí maximalizuje penetraci, zatímco nižší napětí zlepšuje rozlišení v blízkosti povrchu a šetří životnost baterie.
Opakovací frekvence impulzů (Pulse repetition frequency, PRF): Tento parametr ovládá rychlost, s jakou jsou vysílány impulzy, obvykle se jedná o hodnoty 10 Hz až 1000 Hz nebo vyšší. Vysoká hodnota PRF umožňuje rychlejší skenování a pořizování dat, zatímco nízká hodnota šetří životnost baterie a omezuje hlučnost při práci s velmi dlouhými dráhami zvuku.
Útlum: Ovládací prvek útlumu volí rezistor, který upravuje tvar odchozí vlny. Normální hodnoty se pohybují v rozmezí od 50 ohmů do 500 ohmů. Nižší tlumicí odpor zvyšuje útlum impulzů a zlepšuje rozlišení v blízkosti povrchu, zatímco vyšší útlumový odpor snižuje útlum a zlepšuje penetraci.
Režim testování: Mezi dostupné režimy testování patří impulz–echo, duální nebo průchod. Režim impulz–echo je nejběžnějším nastavením využívajícím snímač, ve kterém jeden element funguje jako vysílač i přijímač. Duální režim se používá u snímačů se dvěma měniči, kde jediná sestava snímače obsahuje samostatné prvky měniče – vysílač a přijímač. Průchodový režim se používá pro nastavení, jsou-li využívány dva samostatné snímače na protilehlých stranách zkoušeného dílu.
Zesílení: Všechny defektoskopy zajišťují nastavitelné zesílení přijímače v širokém dynamickém rozsahu (typicky 100 dB nebo více) pro zohlednění široké odchylky v amplitudě přijatého signálu v rámci typických testů. Úprava zesílení může být rozdělena mezi nastavení zesílení báze a nastavení referenčního zesílení za účelem zohlednění určitých požadavků platných předpisů. Digitální přístroje také umožňují operátorovi upravit zesílení s ohledem na vzdálenost nebo hloubku (časově proměnné zesílení nebo korekce amplitudy vzdálenosti). Tyto funkce jsou probírány v kapitole 6.
Filtrování: Volitelné filtrování pásmových kanálů přijatých odražených signálů dokáže často zlepšit poměr signálu k šumu nebo rozlišení v blízkosti povrchu odfiltrováním nechtěných vysokých nebo nízkých složek frekvence signálu. Mnoho přístrojů zajišťuje širokopásmové nastavení a velký počet voleb pro úzkopásmové filtrování v celém frekvenčním rozsahu.
Usměrňování: Přijaté odražené signály mohou být zobrazeny buď jako neusměrněný VF signál, jako usměrněný signál s kladnými půlvlnami nebo zápornými půlvlnami, nebo formou usměrněné plné vlny. Nezpracované odražené signály jsou nejprve zpracovány jako VF vlny s kladnými i zápornými maximy. Režim zobrazení VF vln je užitečný při práci s velmi tenkými zkoušenými díly a v případě, kdy nás zajímá fáze nebo polarita odraženého signálu. Usměrnění kladných půlvln ukazuje pouze kladná maxima, zatímco usměrnění záporných půlvln ukazuje pouze záporná maxima překlopená do kladné části základny. Usměrnění půlvlny může v některých případech zlepšit poměr signálu k šumu redukcí nepravých maxim. Usměrnění plné vlny zobrazuje kladné i záporné části odraženého signálu společně v kladné části základny a je nejčastěji používaným formátem v oblastech použití k detekci vad.