声速和零位校准
Při kalibraci rychlosti tloušťkoměr měří rychlost zvuku v referenčním vzorku testovaného materiálu a poté tuto hodnotu uloží pro použití při výpočtu tloušťky z naměřených časových intervalů. Mezi hlavní faktory, které ovlivňují rychlost zvuku, patří hustota a pružnost materiálu, složení materiálu, struktura zrn a teplota.
Při kalibraci nuly tloušťkoměr k výpočtu hodnoty posunu nuly používá měření vzorku materiálu o známé tloušťce, které kompenzuje tu část celkové doby průchodu impulzu, která odpovídá jiným faktorům než skutečné dráze zvuku v testovaném dílu. Hlavní faktory, které jsou zahrnuty společně v nulové hodnotě, jsou elektronická zpoždění spínání v měřidle, zpoždění kabelů, zpoždění snímačů a zpoždění vzniklá ve vazebních prostředcích. V případě kontaktních snímačů zpoždění snímače zahrnuje dobu, za kterou zvuková energie opustí snímač přes jeho ochrannou desku. V případě dvouměničových snímačů je zpoždění snímače doba, kterou zvukové energii trvá projít předsádkou snímače nebo vzdáleností – Stand-off. (Při měřeních v módu 2 a módu 3, kde se měření času provádí z echa od rozhraní představující bod, ve kterém zvuková energie vstupuje do testovaného kusu, je složka posunu nuly snímače obecně nulová.)
Doporučeným postupem pro kalibraci rychlosti a nuly je „dvoubodová kalibrace“, která vyžaduje dva vzorky testovaného materiálu různých tlouštěk v takovém rozsahu tlouštěk, které mají být měřeny, a jejichž tloušťky jsou přesně známy. Nemusí to být komerční testovací bloky, ale musí být známa jejich tloušťka. Je mnohem důležitější, aby materiál použitý pro kalibraci byl naprosto stejný jako měřený materiál a v ideálním případě měl také stejnou povrchovou úpravu. Tyto dva bloky by měly mít poměr tloušťky 2 : 1 nebo větší, přičemž optimální je poměr 5 : 1 nebo větší.
Běžná kalibrační sekvence je následující:
(1) Přiložte snímač na vzorek o větší tloušťce.
(2) Pomocí klávesnice zadejte příkaz „kalibrovat rychlost“.
(3) Když je odečet hodnoty tloušťky stabilní, stiskněte ENTER.
(4) Pomocí klávesnice upravte zobrazenou hodnotu tak, aby odpovídala skutečné tloušťce silného referenčního vzorku.
(5) Přiložte snímač na vzorek o menší tloušťce.
(6) Pomocí klávesnice zadejte příkaz „kalibrovat nulu“.
(7) Když je odečet hodnoty tloušťky stabilní, stiskněte ENTER.
(8) Pomocí klávesnice upravte zobrazenou hodnotu tak, aby odpovídala skutečné tloušťce tenkého referenčního vzorku.
(9) Stisknutím tlačítka MĚŘIT (MEASURE) dokončíte proces.
Pomocí těchto čtyř dostupných datových bodů, dvou zadaných hodnot tloušťky a naměřené doby průchodu pro každou z nich přístroj vypočte jedinečné hodnoty rychlosti a nuly pro vyřešení rovnice. Tyto hodnoty budou dále použity pro měření a lze je uložit jako součást nastavení.
Po dvoubodové kalibraci je vhodné zkontrolovat hodnoty na jednom nebo více dalších referenčních standardech, jejichž tloušťka leží mezi hodnotami použitými pro kalibraci. Nesprávná vazba nebo číselné zadání bude mít za následek chyby, stejně tak jako použití kalibračních standardů, jejichž tloušťka je mimo platný rozsah měření pro daný měřič, snímač a nastavení. Pokud je čtení tloušťky nesprávné a chyba se zvyšuje s rostoucí tloušťkou, pak je chyba s největší pravděpodobností v hodnotě rychlosti. Pokud se tloušťka liší vždy o stejnou hodnotu ve více krocích, pak je chyba s největší pravděpodobností v nulové kalibraci. V obou případech by měl být proces dvoubodové kalibrace zopakován.
